Proměnné, podmínka a cyklus v Javě
Proměnné
Proměnné jsou v jazyce Java definovány staticky. Při deklaraci proměnné musíme tedy vždy určit datový typ, který u proměnné nemůžeme v průběhu běhu programu nikdy změnit.
Datový typ | Rozsah | Velikost |
short | -32 768 až 32 767 | 16 bitů |
int | -2 147 483 648 až 2 147 483 647 | 32 bitů |
long | -9 223 372 036 854 775 808 až 9 223 372 036 854 775 807 | 64 bitů |
double | +-5.0 * 10−324 až +-1.7 * 10308 | 64 bitů |
char | U+0000 až U+ffff (Unicode tabulka, všechny znaky) |
16 bitů |
boolean | true nebo false | 1 bit |
byte | -128 až 127 | 8 bitů |
String | char[ ] (libovolně dlouhé pole znaků) |
n * 16 bitů |
Obecná syntaxe první deklarace proměnné:
<datový typ> <název proměnné / instance> = <hodnota>
Počet bitů, které zaujímá daná proměnná v paměti má vliv na velikost programu. V Javě je paměť spravována dynamicky, což znamená, že programátoři nemusí ručně alokovat nebo uvolňovat paměť pro objekty. Místo toho se o to stará Garbage Collector.
Podmínka
Jednoduchá podmínka v Javě zakládá na výsledku logického výrazu typu boolean, který rozhoduje, jaký kód bude program vykonávat. Pokud je logický výraz vyhodnocen jako "pravda" (true), provede se první blok kódu; pokud je vyhodnocen jako "nepravda" (false), provede se druhý blok kódu.
Syntaxe jednoduché podmínky:
if (<hodnota vyhodnotitelná na boolean>)
{
// TRUE BLOK
}
else
{
// FALSE BLOK
}
V Javě můžeme použít přepínač (switch) na rozdělení programu na více výstupů na základě jednoho vstupu. To nám umožňuje používat různé datové typy jako podmínky, např. celá čísla, znaky nebo textová pole. Každý případ (case) přiřadíme konkrétním hodnotám a pomocí příkazu break ukončíme daný blok. Pokud bychom příkaz break nepoužili, vykonají se i všechny následné bloky.
switch (<proměnná>)
{
case <konkrétní hodnota>:
// BLOK PRO KONKRÉTNÍ HODNOTU
break;
case <konkrétní hodnota>:
// BLOK PRO KONKRÉTNÍ HODNOTU
break;
case <konkrétní hodnota>:
// BLOK PRO KONKRÉTNÍ HODNOTU
break;
}
Cyklus
Cyklus v Javě je řídicí struktura, která umožňuje opakované provádění určitého bloku kódu, dokud je splněna určitá podmínka. Obecná syntaxe cyklu v Javě je následující:
Cyklus while
while (podmínka) { // Blok kódu, který se opakuje, dokud je podmínka pravdivá }
Cyklus while nejprve vyhodnotí podmínku. Pokud je podmínka pravdivá (true), provede se blok kódu uvnitř cyklu. Poté se podmínka znovu vyhodnotí, a pokud je stále pravdivá, blok kódu se opět vykoná. Tento proces se opakuje, dokud je podmínka pravdivá. Pokud je podmínka na začátku nepravdivá, blok kódu se vůbec nevykoná.
Cyklus do-while
do { // Blok kódu, který se opakuje, dokud je podmínka pravdivá } while (podmínka);
Cyklus do-while je podobný cyklu while, ale blok kódu se vykoná alespoň jednou bez ohledu na to, zda je podmínka pravdivá nebo ne. Po provedení bloku kódu se podmínka vyhodnotí, a pokud je pravdivá, blok kódu se opět vykoná. Tento proces pokračuje, dokud je podmínka pravdivá.
Cyklus for
for (inicializace; podmínka; iterace) { // Blok kódu, který se opakuje, dokud je podmínka pravdivá }
Cyklus for je nejběžněji používaný cyklus v Javě. Má tři části: inicializace (start), podmínka (stop) a iterace (step). Nejprve se provede inicializační část, poté se vyhodnotí podmínka. Pokud je podmínka pravdivá, provede se blok kódu uvnitř cyklu, a následně se provede iterace (změna proměnných nebo hodnot), a celý proces se opakuje, dokud je podmínka stále pravdivá. Jakmile je podmínka nepravdivá, cyklus končí.
Inicializace (definice startovní proměnné):
int i = 0
Podmínka (boolean - když bude false, další iterace se již neprovede):
i < 10
Iterace (o kolik se má proměnná po každé iteraci zvednout/snížit):
i++, i-- nebo i+=2, i-=2, i*=2, i/=2
Cykly v Javě jsou mocným nástrojem pro opakované provádění kódu a umožňují efektivní zpracování dat a opakování úkolů v programu.